Reflexní masáž

Forma speciální reflexní terapie, při níž se léčebný zásah provádí především cestou nervových spojů a zakončení v oblasti zvolených reflexních oblouků. Jde o manuální léčebný zásah na povrchu těla, a to v místech onemocněním vyvolaných reflexních změn.
Speciální technikou jsou postupně ošetřovány dosažitelné reflexní změny nejen v kůži, ale i v podkoží, na obalech svalů, ve svalech, eventuálně i na okostici některých kostních ploch.
K ošetření nervových zakončení se využívá především dráždění, hlavně tahem. Třecí hmaty bříšky prstů vnořených do kůže nebo podkoží jsou vedeny dopředu, dozadu, jsou krátké nebo dlouhé, přímočaré nebo ve tvaru křivky.
Podle intenzity ošetření, tlaku a sklonu prstu se provádí technika kožní, podkožní nebo faciální. U vazivové reflexní masáže se dosahuje přímo posun podkoží proti spodině uchopením kůže a podkoží mezi palce a ukazováčky. Existují speciální hmaty, například přísuvná spirála, dvoupalcový hmat, pilovitý hmat, mezitrnový hmat, posuvné chvění, plošná vibrace zad, přerušovaný tah vidličkou apod.
Reflexní masáž je velmi citlivým zásahem do organismu, kromě lokálních pocitů (tupý tlak, tření, zčervenání a podobně) mohou být vyvolány i vzdálené pocity a reakce (pocit bušení srdce, krátký dech, bolest břicha, tlak v močovém měchýři, pocení na celém těle, pocit náhlé únavy s akutní potřebou spánku). Z toho vyplývá nutnost její ordinace lékařem, při níž je upřesněna požadovaná soustava.
Existují čtyři základní soustavy reflexní masáže: soustava pro šíji a hlavu, soustava zádová (dorzální), soustava hrudní (torakální) a soustava pánevní (pelvická).
Současná kombinace reflexní masáže s masáží klasickou je nevhodná, důsledkem je negace léčebného účinku, nedá se vyloučit ani zhoršení stavu a zvýšené riziko celkových negativních reakcí.
Časová jednotka je 20 minut, lékař může předepsat i kombinace jednotlivých soustav v jednotlivých dnech.