Zřícenina hradu nazývaného též Makovica, leží na zalesněném kopci jižně od obce Zborov v nadmořské výšce 474 m.
Hrad postavili na místě starého hradiště pravděpodobně ve 13. nebo začátkem 14. století na ochranu uhersko-polské cesty. V letech 1364 - 1470 byl hrad majetkem Cudarů, po jejich vymření daroval král Matyáš panství rodu Rozgonyiů, kteří tu sídlili až do roku 1512. Po nich přešlo panství do vlastnictví Tárczayů, jimž přináleželo do roku 1548. Další noví vlastníci, rod Serédy, kterým hrad patřil v letech 1548 až 1601, provedli na objektech rozsáhlé stavební práce, aby hrad vyhovoval novým fortifikačním požadavkům, souvisejícím s ochranou země před Turky. V roce 1601 hrad i panství koupili Rákócziovi. V období stavovských povstání ho napadlo císařské vojsko a v roku 1684 ho zbouralo. Jeho ruiny byly ještě těžce poškozeny boji v roce 1914 mezi ruským a rakousko-uherským vojskem.
Z rozsáhlého, původně středověkého, renesančně přestavěného hradu se zachovaly zdi,některé jen v základech. Jiné se zachovaly do značné výšky,místy se zachovanými střílnami, nárožním kvádrováním, otvory oken a dveří. Na některých zdech je renesanční omítka s jednoduchou grafitovou ornamentikou.
Zřícenina hradu je přístupná lesní cestou z obce Dlhá Lúka (30 - 45 min).
