volejte

Zlevnili jsme pro Vás 50 %
pobytů o 10%

Linky

Mailing list

Chcete dostávat aktuální informace přímo do vaší e-mailové schránky?
Objednejte si mailing list!

Bratislavský hrad - Slovensko

Úvod > Atrakce > Bratislavský hrad

Charakteristika hradu

Bratislavský hrad je nejdůležitější a centrální hrad v Bratislavě.
Je už dlouhá staletí neodmyslitelnou součástí panoramatu hlavního města.

Monumentální obnovený hrad symbolizující více než tisícileté dějiny Slováků, je situovaný na jižním výběžku Malých Karpat, na kopci tyčícím se nad levým břehem Dunaje, u křižovatky dálkových evropských cest.

Je jednou z hlavních dominant města.

Historie hradu

Hrad je obýván odnepaměti. První předchůdce dnešního Bratislavského hradu na hradním kopci vznikl nejpozději v době vzniku egyptských pyramid (2. polovina 3. tisíciletí před Kristem). Šlo o jakousi akropoli. Významná akropole tu stála zejména v době Keltů, tedy před přelomem letopočtu. V době Římské říše, jejíž hranice probíhala Dunajem, tu stála římská hraniční pevnost.

Nejstarší písemná zpráva je z roku 907, obsažená v Salcburských análech, když u Bratislavy porazili staří Maďaři bavorská vojska.
Ze slovanského knížecího hradu vznikl postupně přestavbami a úpravami středověký hrad, který byl od poloviny 11. století i župním hradem. Stal se na určitou dobu pokladnicí korunovačních klenotů a později i korunovačním hradem. Podle písemných dokladů stále v první čtvrtině 13. století na nejvyšším terénním bodu areálu obytná věž se samostatným opevněním, které se dodnes zachovalo v hmotě tzv.Korunovační věže. Obytná věž, která byla místem správního, církevního a vojenského života, byla archeologicky zjištěna a je vyznačena v dnešní dlažbě na nádvoří. Hradní kostel a proboštství přestěhovali v roce 1221 do podhradí. Od té doby měly dějiny tohoto feudálního centra svůj samostatný vývoj.

Dnešní dispozice hradu s pravidelným čtyřúhelníkovým půdorysem kolem ústředního nádvoří je výsledkem stavebního úsilí období renesance a raného baroka. Na rozdíl od německy orientované pozdní gotiky se stavebních akcí v r. 1552 a 1639 zúčastnili především italští mistři, přenášející umění své domoviny i do severně položených zemí. Přestavbou se hrad změnil na reprezentační korunovační sídlo uherských králů, které vyhnala z původního centra uherské říše v Budínu turecká vojska. Bohužel, tyto úpravy se nám dodnes zachovaly jen ve fragmentech.

Poslední velká přestavba, která změnila pevnost na reprezentační sídlo habsburského císařského dvora, se uskutečnila v letech 1750-60 podle projektů významných evropských - francouzských, italských a rakouských - architektů J. N. Jadota, L. N. Pacassiho a J. B. Martinelliho. Krátce nato, po r. 1760, postavili podle projektů P. A. Hillebrandta i další palác, zvaný Tereziánum, v němž se uplatnil dobový vkus a nádhera.
V novém paláci umístili obrazárnu, knihovnu a vzácné umělecké sbírky, zejména grafický kabinet místodržitele Alberta Těšínského, který později přestěhovali do Vídně a dodnes je známý pod názvem Albertina. Prostorné plochy pevnosti, původně určené pro manipulaci s vojenskou technikou a na obranu proti nepříteli, byly zkultivovány francouzskými zahradami doplněnými zahradními architekturami, oranžériemi, terasami, voliérou, letní a zimní jízdárnou a klenutými konírnami o třech lodích, kde chovali a předváděli vzácné druhy koní s dlouholetou tradicí.
Hrad v roce 1811 vyhořel a navzdory několika pokusům zlepšit jeho stavební stav byl více než 140 let v ruinách.

Nové dějiny se začaly psát až r. 1953, kdy se přistoupilo k jeho záchraně a postupné obnově.

Současný stav

V prostorech hradního paláce jsou reprezentační místnosti NR SR; dále zde sídlí Historický, částečně i Archeologický ústav SNM.

Na Bratislavském hradě jsou nainstalovány historické expozice obsahující cenné exponáty našich národních dějin od začátku až po současnost (včetně vzácné numismatické a archeologické části), skutečný klenot národní kultury.

Historické expozice prezentují vývoj hmotné i duchovní kultury, tak stejně jako sociální a politické boje na Slovensku. Z období feudalismu jsou zde jedinečné uměleckořemeslná a umělecká díla, dokumenty o zrození měst a života poddaných a šlechty.
Bohatě jsou zastoupeny i novější dějiny (od počátku kapitalismu až po současnost), cenné exponáty lidového umění; pozornost si zaslouží i největší numismatická sbírka na Slovensku a sbírka hudebních nástrojů. Archeologická část expozice prezentuje cenné pravěké nálezy (paleontologická Venuše z Moravian, fragment lebky neandrtálce ze Šali), unikátní poklad zlatých šperků z doby bronzové z Barce, nálezy z mladohalstatských mohyl v Nových Košariskách, kovářské a zemědělské nástroje z keltského období v Plaveckom Podhradí, památky z doby římské (vzácné skleněné, stříbrné a jiné předměty ze Zohoru, Vysoké u Moravy a zejména Rusovec); pozoruhodné jsou také šperky ze slovansko-avarského hřbitova z Devínské Nové Vsi a Žitavské Tône, a zejména unikátní nálezy z období Velkomoravské říše.

Stálá expozice archeologických nálezů ze Slovenska má název Klenoty dávné minulosti Slovenska. Expozice jsou přístupné veřejnosti.

V nové přístavbě podle historického vzoru na západní straně hradu se nachází kanceláře poslanců Národní rady Slovenské republiky.